B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Obec Hať  (NUTS5 568210, obyvatel 2 509)

Příhraniční obec Hať leží v severovýchodní části okresu Opava na samém úpatí Hlučínské pahorkatiny v mírném údolí potoka Bečvy. Most z proutí přes bažinatou krajinu, staročesky nazývaný „hatí“, dal nejspíše název staré slovanské osadě v pohraniční oblasti holasického kraje.

Obec Hať má 2 509 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 1 572 ha. Ve vzdálenosti 7.5 km jižně leží město Hlučín, 10 km západně Dolní Benešov, 23 km západně statutární a okresní město Opava a 11 km jižně krajské město Ostrava.

Obec patří k nejstarším osídleným obcím Slezska. Občanská vybavenost - obchody, autobusové spojení, pošta, zdravotní ordinace, lékárna, mateřská i základní (1.-9.roč) škola, firmy a provozovny místních podnikatelů, 3 sakrální stavby, letiště, koupaliště, sp.stadión a přes potok Bečvu je 12 mostů. K obci patří ještě ZSJ Karlovec.

Obec leží v průměrné nadmořské výšce 215 m n.m a podélně jí protéká potok Bečva. Na toku Bečvy je nedaleko západního okraje obce vybudovaná vodní nádrž, která tak představuje výraznou retenční obranu před vleklými povodňemi po toku, současně však může představovat ohrožení obce tzv. zvláštní povodní, v případě protržení její hráze. Potok opouští Českou republiku na východ do Polska, kde se vlévá už jako Belk pod Zabelkowem zleva přímo do Odry.

V historických pramenech se obec připomíná poprvé v roce 1250 jako majetek velehradského kláštera, který zřejmě původní předkolonizační osadu osídlil novými osadníky. První zmínka o Hati je v listině papeže Inocenta IV., kde je osada označená pojmem „Had“ a snad to zavdalo příčinu, proč se plaz dostal do obrazového znamení obecního erbu.

Posléze po r. 1468 se dostala do majetku pánů z Benešova a na Drahotuších. Někteří z nich se titulovali „z Hati“ nebo „Haťský“. Za nich byla ve vsi zbudována tvrz. Panské sídlo po připojení obce nejprve k panství hlučínskému v r. 1517 a potom r. 1567 k Šilheřovicím.

Již v roce 1567 byla v obci fara, při které byla v roce 1576 postavena jedna z nejstarších škol na Hlučínsku. Obrovský požár, kterému padl za oběť i zdejší mlýn, propukl v obci v roce 1673. V následujícím roce koupila Hať se šilheřovickým panstvím opavská jezuitská kolej, která své rekatolizační dílo završila r. 1731 stavbou jednolodního barokního kostela sv. Matouše. Dle karolínského katastru byli v Hati v r. 1721 2 mlynáři, kteří vlastnili dva mlýny o dvou složeních.

Historickým přelomem v životě obce byly události v pol. 18. stol., kdy v roce 1742 po prohrané válce byla Marie Terezie nucena postoupit část Slezska Prusku. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla obec se šilheřovickým panstvím náboženskému fondu a roku 1787 je nejprve získal Karel Laryš a ještě téhož roku Fridrich Eichendorff. Od r. 1844 byla majetkem Rothschildů.

Na základě mírové smlouvy uzavřené po skončení I. světové války mezi spojeneckými mocnostmi a Německem dne 28. června 1919 ve Versailles připadly obce Hlučínska 4. února 1920 k ČSR. Obec Hať se dvorem Karlovec byla rozhodnutím mezinárodní komise pro stanovení hranice československo-německé spolu s obcí Píšť připojena k ČSR 16.3. 1923 a začleněna do okresu Hlučín. Na katastru obce vznikly dva hraniční přechody pro malý pohraniční styk s Německem.

Po Mnichovském diktátu v letech 1938 – 1945 se obec stejně jako ostatní obce Hlučínska stala součástí německé říše. Občané Hlučínska, pokud se zde narodili před rokem 1910 a měli zde 10.10.1938 stále bydliště, včetně manželek, dětí a vnoučat, automaticky získali německé občanství. Na muže se vztahovala branná povinnost. Museli narukovat do německé armády, kde mnoho z nich položilo své životy.

Dne 21.4.1945 byla obec osvobozena. Byly obnoveny hraniční přechody, tentokrát již s Polskou lidovou republikou. Až do roku 1960 patřila obec pod správní okres Hlučín. Po jeho zrušení byla připojena k okresu Opava, ale Hlučín pro ni zůstal obcí s rozšířenou působností. V roce 1978 byla Hať v rámci integrace na pár let přičleněna k městu Hlučín a ento stav trval až do roku 1990, kdy se opět znovu osamostatnila.

Krajinný ráz území mimo zastavěnou část obce je zemědělský. Hať je od roku 2002 sídlem Hlučínského děkanátu církve římskokatolické, ke které se hlásí většina obyvatel obce. Dominantou obce je barokní kostel sv. Matouše postavený opavskou jezuitskou koleji v roce 1731. Na území obce se rovněž nachází hodně drobných sakrálních staveb - kaplí a křížků.

Klimatické podmínky

Geografická poloha a geomorfologická stavba sledovaného území určuje základní rysy klimatu. Hať leží v oblasti přechodu mezi oceánským a vnitrozemským podnebím a má vyrovnané vlivy pevninského a oceánského podnebí. Klimatické podmínky jsou ovlivňovány rozsáhlým Hlučínskou vrchovinou a jeho směrem napříč větrům, které přinášejí srážky. Hať, jako součást území okresu Opava, leží u hranic s Polskem, v oblasti Hlučínska, která patří ke středně deštivým oblastem České republiky.